Pracovní skupina má připravit systémovou změnu.
Podoba majetkových přiznání veřejných funkcionářů by se měla změnit. V současnosti jsou nedostatečné, protože se nedá porovnat výška majetku a jeho změny během funkčního období osob.
Prohlásil to poslanec Národní rady Tomáš Lehotský (Za lidí).
Dodal, že pracovní skupina ve spolupráci s resortem spravedlnosti připravuje změnu podoby majetkových přiznání.
Navrhuje zřídit nezávislý orgán
Navrhuje zřídit samostatný nezávislý orgán na zkoumání přírůstků a úbytků majetku, protože parlamentní výbor pro neslučitelnost funkcí nemá podle něj kapacitu tuto agendu kontrolovat.
„Nemovitost funkcionář dokladuje pouze číslem listu vlastnictví a popisem, zda jde o byt, dům, nemluví o žádné hodnotě. Při movitém majetku hovoří o typu auta, roku výroby, čili také nemluví o hodnotě. Když mluví o jiném movitém majetku, například sbírce obrazů , což mohou být statisícové částky, také nikde neříká jejich hodnotu, „konstatoval pro TASR Lehotský. Dodal, že při peněžním majetku funkcionář jen vypíše, zda má peníze na účtu.
Když funkcionář vyplní přiznání o rok ve stejném zadání, není možné podle Lehotského z něj zjistit, zda se peníze na účtu znásobily.
„Není možné určit, zda si na byt, který se objevil po roce v majetkovém přiznání, mohl vydělat platem z veřejné funkce nebo ne, protože nevíme, zda je byt financován hypotékou,“ přiblížil poslanec, který je členem výboru pro neslučitelnost funkcí.
drastické pokuty
Zákon si podle něj dává záležet na poměrně drastických pokutách za drobné zpoždění podání majetkového přiznání nebo za neúplné údaje. Pokuty se pohybují od jednoho či šesti měsíčních platů až po roční plat funkcionáře.
Pracovní skupina v gesci resortu spravedlnosti má podle poslance už na podzim začít připravovat systémovou změnu.
Majetkové přiznání v současnosti kontroluje výbor pro neslučitelnost funkcí. Následně se zveřejňují na webu Národní rady. Vzhledem k nárůstu počtu veřejných funkcionářů stále nejsou zveřejněny aktuální majetkové přiznání.
Povinnost podat majetkové přiznání se týká prezidenta, poslanců parlamentu, členů vlády, státních tajemníků, vedoucích ústředních orgánů státní správy, soudců Ústavního soudu, předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu, členy Soudní rady, generálního prokurátora či veřejného ochránce práv.
Majetkové přiznání musí podle zákona podat například i náčelník Generálního štábu Ozbrojených sil, ředitel Slovenské informační služby, rektoři veřejných vysokých škol či šéfové Železnic Slovenské republiky.
